Kormorán velký (Phalacrocorax carbo)
 

Kormorán velký hnízdí na všech kontinentech Starého světa, malé populace žijí i na západním pobřeží Grónska a východním cípu Severní Ameriky. Vlivem pronásledování zmizel během 19. století z mnoha zemí Evropy, důsledná ochrana však vedla zejména od r. 1970 k rozšiřování areálu a zvyšování početnosti, trvajícím v naprosté většině evropských zemí dodnes. Současný počet hnízdících ptáků v Evropě je více než 310 000 párů. Kormoráni v západní Evropě jsou stálí, menší část zimuje jižněji: z britských ostrovů přes západní Evropu až po Pyrenejský poloostrov, z Nizozemí přes Švýcarsko až do Tuniska a Maroka. U ptáků hnízdících v Pobaltí převažuje směr tahu na jih až jihovýchod, od Tuniska přes Itálii a Balkán po Řecko. Tento směr dodržují i ptáci z ČR, zjištění v zimě v Itálii a na Balkáně. Na hnízdiště se vracejí již od konce února a v březnu, opouštějí je po půli srpna a v záři. Počty ptáků zimujících v ČR se však stále zvyšují.

Hnízdním prostředím kormoránů jsou místa s velkými vodami – nádrže nebo velké řeky. Hnízdiště leží na chráněných místech obklopených vodou – na ostrůvcích, mezi říčními rameny nebo v litorálních porostech. Výhradní potravou kormoránů jsou ryby, nejčastěji o velikosti 20-25 cm, za kterými se potápějí, hejna organizují často společné natlačování ryb na vhodná místa. Hnízdiště kormoránů u nás jsou vždy ostrůvky se stromy na velkých rybnících nebo v lužních lesích zaplavených nebo obklopených v době hnízdění vodou.

Kormorán velký je velikosti husy, ale štíhlý, ve svatebním šatu s bělavým krkem a hlavou a bílou skvrnou po stranách lýtka, mladí ptáci jsou hnědí, spodní část těla světlá. Plave na hladině hluboce ponořen, zobák nosí šikmo vzhůru, často se potápí, sedá na předmětech trčících z vody a suší polorozevřená křídla. Létá s nataženým krkem, často v řadách, proti podobným husám má špičatější křídla a rychlejší frekvenci. Drží se jednotlivě i v hejnech, v zimě spává na stromech na společných nocovištích. Chrčivým hlasem se ozývá pouze na hnízdištích. Hnízda postavená z větví jsou na stromech, převážně v koloniích více párů. Vejce snášejí od půli března do půli května.

Na území České republiky se kormoráni v minulosti pokoušeli několikrát neúspěšně zahnízdit. Nejstarší Balbínova zpráva o kolonii na Labi u Litoměřic v 17. stol. je nejnověji odmítána a všechny další zprávy z pozdější doby jsou jen obecného charakteru; úporné pronásledování kormoránů jako škůdců rybářství jistě všechny případné pokusy o hnízdění zlikvidovalo. Jednotlivé pokusy začaly nověji na jižní Moravě v r. 1938. Teprve však v r. 1982 vznikla první stálá kolonie na Střední nádrži Nové Mlýny na Břeclavsku, v r. 1983 se kormoráni usadili na Třeboňsku. V následujících letech se počty hnízdících párů explozivně zvyšovaly, maximum 710 párů bylo zjištěno v r. 1989 a kormoráni se pokoušeli usadit na dalších místech. V r. 1987 byla uzavřena dohoda mezi tehdejšími orgány Státní ochrany přírody a Státním rybářstvím, regulující další šíření a zvyšování početnosti kormoránů. Možnost regulace kormoránů je využívána dodnes, proto kormoráni hnízdí pouze na místech, kde nejsou hnízdiště likvidována a pokusy o osídlení dalších oblastí jsou do velké míry potlačovány. Na jižní Moravě byla největší kolonie na ponechaných suchých stromech v prostoru Dolní nádrže Nové Mlýny a celkové maximum 612 hnízdících párů bylo v r. 1991. S odumíráním stromů početnost na nádrži Nové Mlýny klesala, menší kolonie mezitím vznikly na Křivém jezeru u Bulhar a na Sekulské Moravě v oblasti Soutoku pod Lanžhotem. Pokus o usazení v letech 1984-85 na rybníku Vrkoči u Pohořelic byl zlikvidován vykácením stromů. Na Zámeckém rybníku v Lednici zahnízdily 4 páry v r. 1984. Na Českomoravské vrchovině zahnízdil jeden pár v r. 1988 na Znětínském rybníku u Žďáru nad Sázavou, 540 m n. m., což je současně nejvýše položené hnízdiště v ČR. V jižních Čechách jsou trvalým hnízdištěm rybníky na Třeboňsku – Ženich, Nový Vdovec, Staré Jezero, menší nebo občasná hnízdiště byla na rybnících Bošilecký, Kaňov, na Jindřichohradecku od r. 1987 rybník Krvavý, na Českobudějovicku od r. 1989 Munický u Hluboké n. Vlt. V r. 1996 se poprvé pokoušeli kormoráni usadit v CHKO Poodří, v r. 1998 zde bylo 5 hnízd, r. 1999 žádné a v r. 2000 3 hnízda. V letech 2001-2003 bylo kromě tradičních stálých hnízdišť zjištěno opět hnízdění 1 páru na Zámeckém rybníku v Lednici. Nově vznikla kolonie z hendikepovaných a nastěhovaných ptáků u lesoparku v Chomutově. Kolonie na Munickém rybníku u Hluboké přestala existovat, u Hněvkovické přehrady v údolí Vltavy zahnízdily neúspěšně 2 páry v r. 2003.

Celkový hnízdní stav kormorána velkého v ČR v letech 2001-03 činil 200-232 párů: 117-139 v jižních Čechách, 81-85 na jižní Moravě, 2-8 jinde. To je oproti početnosti v letech 1985-89 (500-650 párů) snížen téměř 70 %, které však bylo zjevně způsobeno dohodnutou regulací početnosti.


     
        


 

Škody způsobené kormorány jdou do milionů

Havlíčkobrodsko – Kormoráni útočí. Ne, to není název nového dobrodružného románu, nebo akčního filmu, nýbrž syrová skutečnost, které rok co rok čelí rybářské podniky.

Kormorán velký.
Kormorán velký.
Autor: Karel Dvořák

Nejen na Havlíčkobrodsku. Škody, které jim hejna těchto vodních ptáků způsobí, jdou do ročně do statisíců korun. „Krajský úřad, který náhrady škod způsobených kormorány vyplácí, jsem právě v těchto dnech požádal o sto padesát tisíc korun,“ řekl majitel chotěbořského Rybářství Vysočiny Josef Nikl a dodal, že krajský úřad vyplácí náhrady škod na základě předloženého odborného posudku.

Není bez zajímavosti, že do Jihlavy poslalo své doložené žádosti i dalších dvaasedmdesát rybářských společností z celé Vysočiny. Suma, kterou požadují, se přiblížila ke třem milionům korun.

S kormorány se chotěbořští rybáři setkávají prakticky celoročně. Nejčastěji na Řece u Krucemburku.

Ryby skáčou z vody na břeh

„Odhaduji, že tam loni bylo hejno v počtu nejméně dvě stě padesáti kusů. Vydrželo tam až do výlovu, tedy do poloviny listopadu. Každý pták sežere půl kilogramu ryb denně. Ale to není jediná škoda, kterou způsobí. Při lovu, a kormoráni loví hromadně, také velké množství ryb vážně poraní a ty pak uhynou. O stresu rybí populace ani nemluvě. Mám video jednoho takového lovu. Ryby při něm doslova skáčou z vody na břeh. Zkrátka a dobře, kormoránům naše intenzifikační rybníky vyhovují,“ konstatoval Nikl.

O náhradu škod způsobených kormoránem velkým požádalo i Kinského rybářství, které na Havlíčkobrodsku hospodaří na rybnících v okolí Herálce. Ředitel tohoto žďárského podniku Petr Kulhánek sdělil, že škody, které jim ptáci na všech vodách v roce 2009 způsobili, přesáhly půl milionu korun. „Krajský úřad v Jihlavě nám už škodu, kterou jsme vyčíslili, potvrdil,“ uvedl Kulhánek.

Přirozený nepřítel? Jedině orel mořský

Rybáři se shodují, že kormorán velký, který se původně v nadmořských výškách kolem šesti set metrů nad mořem nevyskytoval, je v současné době přemnožený. „A to díky systematické ochraně, které se mu dostalo zhruba před deseti lety,“ upozornil Nikl. Na otázku, má-li kormorán u nás přirozeného nepřítele, odpověděl, že ne. „V úvahu by snad přicházel jedině orel mořský, který se v našich lokalitách občas objeví,“ zamyslel se.

Jedním ze způsobů ochrany rybníků před kormorány je i takzvaný institut plašení kormoránů odstřelem. Povolují ho příslušné úřady. „Na Řece jsme ho aplikovali loni jaře. Ovšem efekt nebyl příliš velký,“ připustil Josef Nikl.

Deník získal i vyjádření Václava Hlaváče, vedoucího střediska Agentury ochranypřírody a krajiny ČR v Havlíčkově Brodě.

Vliv klimatu

Ten v souvislosti s problematikou kormorána velkého uvedl, že populace jakéhokoliv živočišného druhu obecně odpovídá podmínkám prostředí. „Evropská populace kormorána velkého šla v posledních letech skutečně nahoru. Nicméně jeho počty se už stabilizovaly a nezvyšují se. Musíme si také uvědomit, že výskyt kormoránů hodně závisí na aktuálních klimatických podmínkách. A to v celé Evropě,“ řekl Hlaváč.

Dále poznamenal, že rybářské podniky hojně využívají nejen nastavený systém kompenzací škod, které jim kormorán způsobí, ale stále častěji také možnosti plašení kormoránů odstřelem.



 

Nenasytní kormoráni trápí rybáře

Klatovsko – Chovatelé ryb nemají příliš šancí bránit se proti chráněným ptákům.  

Kormorán velký.
Kormorán velký.
Autor: Karel Dvořák

Na zhruba milion korun odhaduje ředitel Klatovského rybářství Václav Voráček škody, které jen letos způsobili této společnosti kormoráni.
„A to nás ještě čeká jejich podzimní tah,“ povzdychl si. Další škody působí rybářům volavky.

Klatovské rybářství hospodaří na více než na čtyřech stech rybnících a některé z nich každoročně trpí náletem kormoránů. „Je to až neuvěřitelný pohled. Přiletí velké hejno ptáků a začnou nemilosrdně plenit rybník,“ popsal řádění kormoránů Viktor Kubík, který byl na jaře jeho náhodným svědkem.

„Kormoráni působí dva druhy škod. Jedny přímé, tedy na rybách, které hned zkonzumují. Ale škodí i tím, že ryby vystresují, takže nepřijímají potravu a bojí se. Některé ryby navíc zraní, takže trpí plísněmi či infekcemi. Přímé ztráty ještě nemáme přesně vyčíslené, ale já bych je odhadl zhruba na půl milionu korun. Nepřímé budou zhruba ve stejné výši, celkem tedy zatím škody odhadujeme na milion korun,“ řekl Deníku Voráček, podle něhož nemají rybáři příliš šancí bránit se proti chráněným ptákům.

Všichni chovatelé ryb, kterým kormoráni „zplundrovali“ rybník, ale mohou žádat Plzeňský kraj o náhradu škody.

„My tyto žádosti vyhodnotíme, a pokud uznáme, že jsou částky odpovídající, požádáme ministerstvo financí, aby je uhradilo,“ řekl Deníku Martin Plíhal z Krajského úřadu Plzeňského kraje.

„Letos obdržel Plzeňský kraj na náhrady škod způsobených zvláště chráněnými živočichy od ministerstva financí dotaci ve výši téměř 898 tisíc korun. Všechny škody byly způsobeny kormorány,“ dodala mluvčí této instituce Jana Filípková.