Vlivy přírody

Tepelné záření je klíčem k veškerému životu, tedy i k životu kaprů, protože ovládá životní cyklus každého jezera, teplotu vody, množství kyslíku v ní rozpuštěného a množství světla, které jí proniká. Další faktory jako jsou vítr, déšť a tlak vzduchu mají rovněž významný vliv na chování kaprů.

1.) Vítr - má tři hlavní účinky: napomáhá okysličování vody a tím k vytváření příznivého prostředí pro život kaprů. Kapr je sice schopen přežít i při velmi nízkých hodnotách ve vodě rozpuštěného kyslíku, ale v dobře prokysličené vodě lépe a tím pádem více potravy přijímá a rychleji roste. Jižní a západní vítr bývá tedy příhodnější (je-li vítr teplejší nežli voda, platí to dvojnásob, velké plus v zimě!), to však neznamená, že severní a východní větry jsou nepříznivé. Zejména v létě ochlazují a okysličují vodu, čímž podporují potravní aktivitu ryb. Vítr též napomáhá koncentraci potravy v návětrných (tam kam vítr fouká) stranách jezer (nafouká tam zooplankton a fytoplankton) a ještě k tomu způsobuje podvodní proudění, čímž naruší spodní část jezera a odkryje nové zdroje potravy. Dojde k zčeření dna, a to mají kapři skutečně rádi. Existuje-li převládající směr větru na dané lokalitě, je pravděpodobné, že návětrná strana bude bohatší na přirozenou potravu. Termoklimatický efekt - týká se jezer hlubších než cca 10 m. Slunce není schopno prohřát celý sloupec vody, existuje zde oblast dramatické změny teploty (= termoklima) někde mezi 5 - 10m hloubky. Studenější voda je hustší než voda teplejší, proto se drží u dna. Vrchní vrstvy dokážou vstřebávat kyslík z povrchu vody, ale studenější vrstvy to nedokážou a jsou tedy na kyslík mnohem chudší. Následkem tohoto efektu je výskyt velmi malého množství přirozené potravy v hloubkách větších než 10 m. Když vane vítr, narušuje to rovnováhu termoklimatu a voda v závětrném (odkud vítr fouká) konci jezera je smíchána, čímž umožňuje, aby kyslík pronikal i do nižších vrstev vody. Čerstvé potravní položky mohou být umístěny právě v této oblasti. A tak, když vane nový vítr na hlubokém jezeře, zvažte, kde se dostat po větru do závětrného konce této vody, protože to může být místo, kde se kapři za těchto povětrnostních podmínek pravděpodobně budou zdržovat.

2.) Tlak vzduchu - ovlivňuje množství kyslíku, které je voda schopna vstřebat z atmosféry prostřednictvím povrchu jezera. Čím vyšší je tlak, tím více kyslíku je možno vstřebat a naopak. Testík - vlaštovky létají vysoko - hmyz, kterým se živí, je nesen vzhledem k vysokému tlaku (parné a klidné dny) vzduchem. Tlak vzduchu také ovlivňuje plyny, které jsou obsaženy v plynovém měchýři kapra - pokud se tlak zvýší, částečky plynu jsou přitahovány blíže k sobě a tím působí jako vnitřní kompresor, který tlačí na plynový měchýř - to způsobí nezájem ryby - např. horké letní počasí - kapr se pohybuje jen velice líně a téměř nepřijímá potravu. Pozitivně tedy působí především klesající tlak nebo i dlouhodobě nízký tlak (dostatek kyslíku, čeření, nižší úroveň osvětlení), naopak na kolísání tlaku nahoru dolů nebo na dlouhodobě vysoký tlak většinou ryby reagují negativně. Účinky bouře - před bouří je dusno (tlak se hromadí a stoupá) - cítíme nedostatek kyslíku. Tentýž nedostatek, a to snad ještě hlubší, pociťují i ryby - po začátku bouře se začnou cítit lépe (něco jako účinky tabletky na špatné trávení). Voda se ochladí dešťovými kapkami, které zároveň do vody přináší kyslík a hostina může začít. Nemusí to však být pravda, pokud po bouři následuje déletrvající ochlazení (ryby jsou apatické cca. 3 následující dny).

3.) Roční období - kapr přijímá potravu po celý rok, ale s různou intenzitou v různých ročních dobách. Jaro - kapr je po zimě vysílený, ve vodě je relativně málo přirozené potravy, snaží se nabrat sílu k "milostným hrátkám" - s oteplující se vodou vzrůstá jeho potravní aktivita, protože se ve vodě vyskytuje čím dál tím více přirozené potravy. Období před a zejména po tření bývá velice úspěšné - chce to "jen" trefit tu správnou dobu. V pozdním jaru znepříjemňují chytání květy olší, topolů a jiných stromů (vata, která se lepí na vlasec). V tomto období ryby zpravidla příliš neberou,neznamená to však, že kapra nelze ulovit! Léto - spousta přirozené potravy, vrchol kapří aktivity. Při déletrvajících vedrech klesá obsah kyslíku ve vodě (teplota vody > 25°C) a kapr se stává líným a apatickým vůči potravě. Dobrá šance na ulovení je v noci nebo brzy ráno a dále pak v proudnějších částech řek, pod jezy a při změně počasí (déšť, vítr, ochlazení) - více kyslíku. Podzim - klesá množství přirozené potravy, kapři začínají shánět potravu, aby si udělali dostatečnou tukovou zásobu k přežití zimy. Zřejmě nejnadějnější doba k ulovení trofejního kusu. Zima - při teplotě menší než 10°C se ryby stahují do hlubších míst a do překážek, kde hodlají přezimovat. Potravní aktivita klesá se snižující se teplotou vody. Kapr přijímá potravu jen ojediněle (i jednou za několik dní) a zpravidla velice opatrně, neplýtvá energií při shánění potravy (spíš čeká, co mu voda přinese). Stačí mu málo k nasycení (produkce trávících enzymů ve střevě je závislá na teplotě vody). Stále je však šance na ulovení kapra zejména při nenadálém oteplení, které způsobí zakalení a vzdutí hladiny řek - prší a fouká teplejší vítr (většinou od J, JZ). Chce to být jen včas na správném místě a mít notnou dávku štěstí. Špatné jsou jasné mrazivé dny a noci.

4.) Proudění - tato kapitola se týká především lovu na řekách, které jsou mnohem více než větrem ovlivňovány proudem vody. Zvyšuje-li se proudění vody po deštích (ne jednorázový plavák!) zvyšuje se zpravidla i potravní aktivita ryb. Pokud byl předtím na řece delší dobu nižší průtok vody, máte velkou naději na úspěch (podobně to platí i na stojatých vodách - zvyšující se hladina). Dobré - ustálený mírně zvýšený stav vody, pozvolna stoupající hladina, opadává-li voda a zároveň dochází k pročišťování - např. Jizera - při prudkých deštích v horních částech řeky je voda zbarvena buď do červenohněda (půda v okolí Železného Brodu) nebo do barvy bílé kávy (vliv povodí Mohelky) - pokud je zákal již jen minimální, je dobrá šance na chycení pěkné ryby. Špatné - nízký stav vody, neustálé kolísání hladiny (paradox - Jizera - elektrárny neustále několikrát denně způsobují kolísání hladiny řeky a snižování či zvyšování průtoku - neznamená to však, že nelze chytit kapra za takových podmínek)

5.) Vliv měsíce - měsíc je spolu se sluncem jednou z hnacích sil všeho živého na této planetě. Pokud tedy ovlivňuje např. příliv a odliv, růst hub a spoustu jiný procesů v přírodě, tak by mohl mít vliv i na ryby. To, že o vlivu měsíce na braní ryb víme zatím jen málo, neznamená, že neexistuje.. Nějaká souvislost tu jistě bude. Ale jaká? Je možné, že se jedná o podpůrný faktor, který pozitivně působí v kombinaci s jinými vlivy (vítr, tlak) nebo je to naopak hlavní faktor a ty ostatní jsou podpůrné…. Je to zatím jedna velká neznámá… Někteří rybáři jsou ochotni odpřísáhnout, že úplněk má zcela zásadní vliv na braní ryb ale jistě by se dalo o tom polemizovat.

6.) Intenzita světla - opět diskutabilní faktor. Kapří potravní aktivita je zřejmě vyšší při nižší úrovni osvětlení. To může být způsobeno např. denní dobou (svítání, soumrak, noc), aktuálním počasím (zataženo) nebo přikalením vody. Jak si ale vysvětlit, na mnoha revírech zcela běžnou věc, záběr "poledňáka"?

7.) Vlastní charakteristiky daného kapra - tvar jeho tlamy, velikost hlavy, tvar těla, apod. - i kapři mají své vlastní individuální charakteristiky. Ne všichni kapři přijímají potravu v ideálních potravních podmínkách a ne všichni kapři přestávají přijímat potravu při špatných potravních podmínkách. Určitě jste se už někdy ocitli v situaci, že vám z vašich osvědčených háčků na jiném revíru, než kde obvykle chytáte, najednou padají ryby. Stejně tak určité revíry mají svá specifika v odlišnosti záběrů (někde jen píp, jinde hrčák,…) je to samozřejmě dáno i rybářským tlakem na daný revír…

Ostatní vlivy

8.) Rybářský tlak - jsou-li kapři znovu a znovu ulovováni na určitý typ koncové udice nebo nástrahy, nebo dokonce na určitém místě či v určitou dobu, mohou změnit své normální potravní zvyky, aby se tak vyhnuli neustálému zasekávání. Začnou si spojovat výše uvedené s nebezpečím - velké množství rybářů, a tím i velké množství natažených vlasců ve vodě, může kapry zcela vystrašit, stejně tak jako časté přehazování udic. Kapr v takové situaci zpravidla nepřijímá potravu. Řešení: "být odlišný" - použít jinou montáž, jinou nástrahu, chytat v jinou dobu (noc), jiný způsob vnazení…

9.) Důvěra v nabízenou potravu - vzbudit u kapra pocit, že předkládaná návnada (nástraha) je pro něj "to pravé ořechové" - atraktivní (chutná, voňavá) a hlavně bezpečná. Pak se zvyšuje šance na ulovení, protože kapr má k dané potravě důvěru a sbírá ji tak méně ostražitě. (stejně tak rybář musí věřit v to, co nabízí)

10.) Faktor zvyku - kapr je tvor přizpůsobivý, proto si časem zvykne i na hluk (silnice, železnice,…) a začne jej brát za běžnou součást svého života. V určitých případech si rušivé elementy může začít spojovat i s možností získání potravy! Konkrétně hluk, který působí koupající se lidé nebo projíždějící lodě - v obou případech dojde ke zvíření dna, a tím tedy k odkrytí nových potravních zdrojů.

11.) Faktor štěstí - asi nemá smysl se o tom dlouho rozepisovat … Můžete mít skvělé znalosti, můžete být skvěle připraveni, ale pokud vám bude chybět ten pověstný kousek štěstíčka, tak občas budete zcela bez šance… Na vlastní kůži to už určitě zažil každý z nás… Do této skupiny lze zařadit i štěstí začátečníků.

Petrův zdar

Převzato